Slunce

Vondráčková + Korn

1:Já kdysi sF#m úsvitem ti říkal častoHmkrát,
že jsi mé E7slunce, o němž nikdo nemá Azdání.
Řek jsem to vDážně, jenže nesmíš to tak Hmbrát.
Přeháním rC#ád, to bude F#mtím.
2:Já kdysi s úsvitem ti řekla častokrát,
že jsi mé slunce, které vyšlo v pravou chvíli.
Slyšel jsi správně, jenže nesmíš to tak brát.
Bezpočtukrát člověk se F#mýlí.
R:Slunce je Hmfair, to nezaspí a hřeje zEáda,
vysvitne vAčas, když naprší ti do mF#m7ikáda,
nechce nic Hmmít, nic nedluží a svítí sC#tejně
na moji F#mtvář, na dlaně tF#vé.
Slunce je Hmfair, to nešidí a hřeje pEláže,
odvede sAvé a neslíbí, co nedoF#m7káže.
Kol hlavy Hmměj si svatozář a třeba hC#řej si,
slunce ty F#mnejsi.
3:I když máš spoustu chyb, tak já ti rozumím
a slabší stránky tvé ti vůbec nevytýkám.
Ani já nejsem tvoje slunce, pokud vím.
Netrap se tím, to se jen řF#íká.
4:Už raděj mlč a dívej, hvězdy jsou ty tam,
přichází úsvit, velké slunce hlásí ráno.
Co přát si krásnějšího nad ten zázrak sám,
že ty mě máš, že já tě mám.
Pro vytváření playlistu se prosím nejprve přihlašte
Datum vytvoření :2013-12-20T20:24:22.784+00:00
Výsledky hledání: